O VZNIKU VČELAŘSKÉ ORGANIZACE VE SKUTČI
Založení včelařského spolku ve Skutči není zatím možné doložit žádným písemným dokladem,
ale máme k dispozici několik dokumentů, které nás v této otázce směřují na rok 1907.
Zápis z valné hromady uskutečněné v lednu 1916 obsahuje minimálně dva důležité detaily:
Uvádí totiž, že se schůze konala v hostinci p. Opletala na Fimberku, „kde má spolek svou
dlouholetou spolkovou místnost“. (Velká škoda, že ta dlouholetost nebyla vyjádřena
číslem.)

Historický včelín

Historický včelín

A dále si můžeme přečíst, že „spolek – včelařská odbočka – má 26 členů“.
Čili se zde potvrzuje, že včelaři byli součástí – odbočkou, či odborem Spolku pěstitelů a přátel
drobného hospodářsky užitečného zvířectva pro Skuteč a okolí.
Dalším zajímavým dokladem je diplom Čestného uznání za zásluhy o založení, rozkvět a trvání
spolku z roku 1913, který Včelařská odbočka Spolku pěstitelů a přátel.
Hned další rok po založení, na jaře roku 1908, uspořádal jeden z nejaktivnějších členů spolku
Václav Jetmar pro spolek dvě přednášky: „O důležitosti včely v přírodě“ a „Včelařova práce
v létě“.

Kurz pečení

Kurz pečení

A ve dnech 15. až 18. srpna 1908 se pak ve Skutči uskutečnila velká Okresní hospodářskoprůmyslová výstava, kde byla m.j. vyčleněna samostatná kategorie „včelařství“.
Vystavovalo zde pět členů spolku, a to:
František Hlinecký (včelař ve Skutči)
– medomet, Princův lis a včelařské spisy
Václav Jetmar (odborný učitel měšťanské školy)
– včelařské náčiní, mezistěny z čistého vosku, med, vosk, úly a včely
Jan Jetmar (řídící učitel ve Žďárci)
– praktický trubcochyt vlastní soustavy i jako lapač královen,
medomed na dva plásty, med lípový vystříkaný a med vyvářený
Alois Pros (hodinář ve Skutči)
– medomet vlastní výroby
Antonín Šlemr (továrník ve Skutči)
– úl s dvojím medníkem
Všechny tyto „nepřímé důkazy“ tedy svědčí pro daný rok 1907.
Ovšem i tak můžeme stopy vedoucí k organizovanému včelaření nalézt ještě mnohem hlouběji v minulosti.

Pokud byli včelaři od roku 1907 odbočkou výše uvedeného spolku, mohli být v předcházejících
letech organizováni ještě v jiné korporaci, a to v Hospodářském spolku skutečském.
Tento spolek byl založen již v roce 1885 a sdružoval občany se širokým spektrem zájmů –
od polního hospodářství, přes chov zvířectva až po podnikatele v průmyslovém odvětví.
Bohužel o jeho činnosti máme opět jen velmi málo dokladů. Jisté je, že ve Skutči zorganizoval
velkou Okresní výstavu o hospodářství, průmyslu, hasičské technice a národopisu ve dnech
18. – 20. srpna 1894.

Rok 1963 včelnice v Dolích

Rok 1963 včelnice v Dolích

V sekci „Drůbež, včely, králíci apod.“ vystavoval Jan Hrnčál, řídící učitel ze Skutče školní
úl, včelařské výrobky, veškeré přístroje a pomůcky včelařské. Dále doprovázel zájemce
na nedalekou školní zahradu k prohlídce vzorně zařízeného včelína se 32 včelstvy.
Na jaře 1891 se totiž učitelský sbor chlapecké školy po konzultacích s Chrudimským
včelařským a krajinářským spolkem rozhodl pro výsadbu dřevin, jež by přispěly ke zkulturnění
okolí školy.

Zemská školní inspekce pak v duchu snah mocnářství o zvýšení produkce medu, který se čím
dál více stával nedostatkovým zbožím, rozhodla v roce 1892, že každá škola musí mít na svém
pozemku minimálně jeden včelín, který by sloužil pro produkci medu a zároveň jako praktická
pomůcka při výuce.

Řada učitelů se díky tomuto nařízení stala včelaři a dala tak základ rozvoji českému včelařství.
Učitelský sbor skutečské školy zřídil ve školní zahradě dva včelíny.
Dobu předcházející roku 1885 nám přibližují zápisky skutečského ředitele chlapecké školy
a historika Antonína Hlineckého, který ve svých vzpomínkách a studiích o Skutči uvádí,
že kromě cechů, které byly řádně stvrzené, tu na počátku 19. století existovaly i cechy
„nestvrzené“:
1) Zahradnický
2) Rybářský
3) Holubářský a drůbežnický

Zahradnický cech se věnoval pěstování ovocných stromů, zahrádek, květin a včelařství.
Ve Žďárci byla zkušební zahrada a tam se také konaly schůze. Skutečští pláteníci, kteří
pravidelně vyjížděli ze Skutče daleko za obchodem, vozili z ciziny kromě jiného zboží rouby,
semena a sazenice.

V té době bylo ve Skutči založeno mnoho zahrad, Skuteč měla hojně ovocného stromoví
s výborným ovocem. Z květin se pěstovaly – karafiáty, lilie, statorka, bazalka, bolšán, libeček,
reseda, petrklíč, fialy, šalvěj, dřevinka, narcisky, kosatce, koníčky (šalamounek), sedmikrásky,
bezy a klokoč, za okny muškáty, rozmarín a bazalka.

Včelaři a městské muzeum

Ve sbírkách skutečského muzea se nalézá celá řada předmětů spojených se včelařením nebo
činností spolku. Na nejstarším dochovaném snímku je několik včelařů a tablo s nalepenými
fotografiemi včelínů s letopočtem 1914.

Několik snímků z tabla je v archivu muzea – jsou zhotoveny na skleněných destičkách.
Na jiné pozoruhodné fotografii jsou zachyceny účastnice kurzu pro zužitkování medu a domácí
výroby perníků, marcipánu a jiného medového pečiva vedením učitelky paní Marie Tiché
z Litomyšle, který spolek organizoval v hostinci p. Jar. Čejky ,,v Lázních“ od 19. do 22. listopadu
1933. Počátkem třicátých let min. století uspořádali skutečtí včelaři těchto kurzů několik a vždy
se setkali s velkým zájmen hospodyněk. Žena sedící v dolní řadě uprostřed (s čelenkou) je
Marie Tichá a muž vedle ní vpravo je p. ředitel Václav Jetmar, nestor spolku.

Mezi další dochované dokumenty z třicátých let min. století patří např. pozvánky na valné
hromady včelařského spolku, seznamy členů, nebo rozúčtování dodávek cukru. Ceník
medometů a včelařských potřeb firmy Josef Cimprich, klempířství, Lipník nad Bečvou,
zobrazuje pestrou nabídku včelařských potřeb.

Zmínky o spolku obsahují také kroniky města Skuteč – např. v roce 1979 měl zdejší Český svaz
včelařů 87 členů a 611 včelstev ve 22 obcích v okolí Skutče. Zápis uvádí, že byla svépomocí
budována voskárna. V roce 1983 byla nejvyšší snůška medu za uplynulých deset let – pro
chrudimský okres je uvedeno 100,7 tuny.

V depozitářích muzea jsou také uchovávány historické pomůcky pro včelaření jako například
staré plechové kuřačky s ručním měchem, vyškrabováky, pohrabáčky, vidličky na odvíčkování,
kovářem zhotovené železné kleště používané na vytahování dřevěných rámků z úlu, misky
a skleněné baňky na krmení včel cukrovým roztokem atd. Kuřačky jsou zde také ještě
z vypalované hlíny a zajímavý je také velký deskový lis na mačkání vosku. To vše pocházející
z přelomu 19. a 20. století.

100 let ČSV Skuteč

100 let ČSV Skuteč

Dokumentace a včelařské potřeby byly prezentovány při velké výstavě „O včelách a lidech“
připomínající význam včel a historii včelařského spolku v roce 2016. Poděkování za velkou
pomoc při výstavě patří p. Mihulkovi – prezentace zaskleného úlu a zapůjčení historické
odborné literatury a p. Vackovi za darování historického medometu, přípravku na výrobu
slaměných rohoží a dalších včelařských potřeb, které obohatily muzejní sbírky.

Rešerši pro Včelařský spolek Skuteč provedl L. Aksler z podkladů:
Český svaz chovatelů, ZO Skuteč (diplomy)
Databáze významných osobností Skutečska (MM Skuteč)
Dějiny Skutče (2011)
Historické rozhledy, 1902, roč. 5, č. 5, str. 185 (kop. MM Skuteč)
Katalog Okresní hospodářské, průmyslové a hasičské výstavy ve Skutči 1894 (MM Skuteč)
Katalog Okresní hospodářsko-průmyslové výstavy 1908 (MM Skuteč)
Kronika města Skuteč (SOkA Chrudim, f. MNV Skuteč, inv.č. 130)
Kronika města Skuteč (SOkA Chrudim, f. MNV Skuteč, inv.č. 134)
Kronika měšťanské i obecné školy chlapecké ve Skutči 1894 – 1930 (kop. MM Skuteč)
SOkA Chrudim, fond AMS, kart. 64